Autor článku: Helena Marie Hendrych
Od začátku května 2021 má svůj domov v Chrámu Nalezení sv. Kříže kopie slavné, často chvalořečené sošky Pražského Jezulátka. Dá se říci, že se tak po více než 300 letech připomínka této vzácné ikony vrací do svého možného domova.
Legenda praví, že Jezulátko bylo zhotoveno španělským mnichem, kterému se v této podobě Boží Syn zjevil. Sošku do českých zemí přivezla v 16. století dvorní dáma Marie Manrique de Lara, která se provdala za Vratislava II z Pernštejna. (To pro ní Vratislav nechal postavit překrásný skvost Litomyšlského zámku!). Jelikož rodina v Litomyšli skutečně pobývala, je možné se domnívat, že i Jezulátko se ve městě několik let nacházelo. Do Prahy se soška dostala při sňatku devátého dítěte - Polyxeny z Lobkovic, jako svatební dar dceři. Její osud v průběhu století byl takřka dobrodružný, včetně toho že byla v 17. století málem ztracena mezi harampádím vypleněného kláštera. Na přelomu 19.-20. století se úcta k Jezulátku zázračným způsobem rozšířila po celém světě, nejvíce ve Španělsku, kde má Jezulátko svůj původ. Španělé a Portugalci převezli obrazy a sošky Jezulátka přes Atlantický oceán do koloniálních zemí Jižní Ameriky. Díky misionářům, kolonizátorům a evropským přistěhovalcům Jezulátko znají i v Indii, Číně, na Filipínách a v Severní Americe. Dnes je soška trvale umístěna v kostele Panny Marie Vítězné na pražské Malé Straně, který je díky ní významným světovým poutním místem (pravidelně se zde slouží mše v pěti jazycích).
Jezulátku jsou připisována četná uzdravení a případy vyslyšených proseb, mimo jiné i záchrana Prahy při obléhání Švédy. Zajímavým zvykem je věnovat jako poděkování sošce nové šatičky. Poprvé tak učinila císařovna Marie Terezie a zvyk se postupem času rozšířil. Dnešní sbírka čítá kolem tří set oděvů, z nichž některé slouží k pravidelnému převlékání Jezulátka podle liturgických období.
Soška umístěná v piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže v Litomyšli vznikla jako jedna ze dvou kopií v roce 1993 u příležitosti návštěvy španělského krále Juana Carlose. Ten si také jeden exemplář odvezl domů jako dar a druhý byl po téměř třicet let uschován v depozitáři Města Litomyšl.
Když jsme jako zaměstnanci Zámeckého návrší přemýšleli o tom, kam sošku v kostele umístit, padlo několik návrhů, ale žádný se nezdál být dostatečně reprezentativní. Až když soška skutečně doputovala, bylo to, jako by si sama řekla o místo, které po pravdě působí, že je přímo pro Jezulátko vyrobeno. Nachází se východní části příčné lodi na oltáři Panny Marie. Litomyšlané i návštěvníci města tak mají příležitost zapálit svíčku, vyslovit prosby a obdivovat sošku mocného přímluvce…
Více o Pražském Jezulátku zde www.pragjesu.cz
